DESATERO VÝHOD ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
  1. Kvalita – spory jsou rozhodovány odborníky z oblasti právní teorie i právní praxe a ekonomických věd, mající většinou k dispozici sbor právních, ekonomických a finančních poradců. Rozhodci mají možnost konkrétní právní problémy pohotově konzultovat s předními odborníky působícími v justici, bankovnictví i finanční a podnikatelské sféře, jakož i na předních českých vysokých školách a ve vědeckých ústavech.
  2. Rychlost – spory jsou rozhodovány v nejkratším možném čase. Řízení je zahájeno bezprostředně po podání žaloby. Rozhodčí nález je poté vydán do několika týdnů, na rozdíl od soudního řízení jehož délka se počítá na měsíce a roky.
  3. Hospodárnost – rozhodčí řízení je podstatně levnější než řízení soudní, což je důsledkem nižších poplatků než jsou poplatky soudní.
  4. Neveřejnost – rozhodčí řízení je neveřejné, jednání může probíhat na stranami dohodnutém místě, což zabraňuje mnohdy nežádoucí skandalizaci obchodních subjektů  v důsledku zbytečné medializace projednávaných obchodních sporů.
  5. Důvěryhodnost – spor je rozhodován rozhodci na nichž se strany předem dohodly, a tudíž mají důvěru všech zainteresovaných stran.
  6. Neformálnost – rozhodčí řízení je mnohem více neformální než řízení před soudy a to i přes přísné dodržování procesních předpisů. Tento postup mnohem více vyhovuje zejména podnikatelské veřejnosti.
  7. Jednoinstančnost – rozhodnutí rozhodců ve formě rozhodčího nálezu je konečné a po jeho doručení stranám  pravomocné, poté je vykonatelné. Proti rozhodčímu nálezu není možné podat řádný opravný prostředek. Tím se rozhodování sporu podstatně zrychluje. To však nedává prostor pro nedodržování zákonnosti. Soud z důvodů uvedených v zákoně může rozhodčí nález zrušit.
  8. Vykonatelnost – rozhodčí nález má právní sílu rozsudku soudu, a z toho důvodu je po nabytí právní moci vykonatelný. Oprávněná strana má tedy možnost se okamžitě obrátit na exekuční soud s návrhem na provedení exekuce.
  9. Možnost uzavření smíru – rozhodčí řízení nemusí vždy jen končit pravomocným rozhodčím nálezem, ale vzhledem k jeho neformálnosti je zde mnohem větší prostor pro uzavření smíru. Tím se vytváří možnost pro kompromisní vyřešení sporu a uzavření dodatků k původní obchodní smlouvě, jež budou mnohem více než soudní rozsudek reflektovat na reálné možnosti dlužníka a skutečné zájmy věřitele.
  10. Spravedlnost (zásada ex aequo et bono) bez ohledu na někdy sporná ustanovení platného hmotného práva – v případě, že se smluvní strany na tom předem dohodnou, může se rozhodce při svém rozhodování i nad rámec platného práva držet zásady spravedlnosti. To umožňuje rozhodcům více využívat zkušeností z ekonomické a právní praxe a dobrat se spravedlivého rozhodnutí